|
|
Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů
Bola, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemických metod pro studium interakce huminových látek s rostlinnými kutikulami
Rampáčková, Eliška ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilková, Marcela (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakce (respektive vaznosti či adsorpce) rostlinných kutikul s lignohumátem draselným, coby kapalným zemědělským přípravkem využívaným v oblasti foliárního hnojení, které patří k nejpoužívanějším agronomickým aplikacím vůbec. Studovanými materiály se stala rostlinná kutikula, která tvoří nejsvrchnější část rostliny a lignohumát draselný (komerčně Lignohumát) hojně využívaného díky svým vlastnostem umožňujícím zvyšovat kvalitu, růst a výnosnost plodin. Náplní předložené bakalářské práce bylo zpracovat rešerši na téma vaznosti sloučenin na rostlinné kutikuly, využitelné metody pro tuto oblast výzkumu a využití termických metod (přesně isotermální mikrokalorimetrie a termogravimetrie). Dalším krokem bylo využití této instrumentace, coby fyzikálně-chemických metod pro posouzení schopnosti vaznosti Lignohumátu na rostlinné kutikuly.
|
|
|
Studium chování mikroorganismů pomocí mikrokalorimetrie
Piletskaya, Maryia ; Sedláček, Petr (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem chování mikroorganismů pomocí mikrokalorimetrie. Teoretická část práce se zabývá především charakterizací mikroorganismu Rhodospirillum rubrum, zvoleného pro experimentální práci a aplikací mikrokalorimetrie v mikrobiologii. Druhým cílem byl screening růstu bakteriálního kmene R. rubrum za využití různých substrátů, následovaný výběrem nejvhodnějšího substrátu na základě experimentálních výsledků a optimalizace jeho koncentrace a aerace média pro daný mikroorganismus pomocí mikrokalorimetrie. Jako vhodné substráty byly použity hexanoát, malát, acetát a fruktóza. Dalším cílem bylo zpracování dat a diskuze výhod a nevýhod výběru substrátu a aerace média s ohledem na růst bakteriálního kmene. Bylo zjištěno, že nejlepším substrátem pro růst je hexanoát, po čemž následovala optimalizace koncentrace a aerace média. Výsledky mikrokalorimetrického měření byly potvrzeny spektrofotometrickým studováním růstové křivky zkoumané bakterie. Taky byl studován vliv osmotického tlaku na bakterie a závislost jejich přežití na obsahu polyhydroxyalkanoátů (PHA) v buňce. Množství PHA v biomase bylo stanoveno chromatograficky.
|
|
|
Biokompatibilní amfifilní látky v interakcích s polymery
Burdíková, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s amfifilními molekulami s vysokou biokompatibilitou. Metodou fluorescenční sondy byly zkoumány interakce mezi kationtovým lipidem 1,2-dipalmitoyl-3-trimetylamonium-propan (DPTAP), mezi směsí tohoto kationtového lipidu se zwiterionickým fosfolipidem, 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholinem (DPPC), a hyaluronanem, a to jak nativním, tak i s hydrofobně modifiko¬vaným. Bylo zjištěno, že u směsi DPPC a DPTAP dochází k tvorbě agregátů nezávisle na poměru lipidů ve směsi, a že s hyaluonanem interagují jak agregáty vzniklé z DPTAP, tak ze směsi DPPC a DPTAP při specifickém poměru koncentrací DPTAP a hyaluronanu. Dále byly studovány fyzikální vlastnosti membrán při různém poměru DPPC a DPTAP ve směsi a vliv cholesterolu na některé z těchto vlastností. V neposlední řadě byly studovány také systémy neionogenní tenzid-DPPC, konkrétně velikost vznikajících agregátů, termodynamika solubilizace a interakce s nativním hyaluronanem.
|
|
|
Tepelné projevy mikrobiálního života v půdě
Drápalová, Karolína ; Kalina, Michal (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce je přehledem o aplikaci kalorimetrie ke studiu tepelných projevů mikrobiálního života v půdě. I když se tento výzkum během posledního půl století pomalu, ale nepřetržitě rozšiřoval, zůstává stále hodně nezodpovězených otázek. Kalorimetrie je vhodný nástroj pro určení hned několika parametrů pro určení kvality půdy, a proto je velice důležitým ukazatelem pro zemědělství. Velmi dobře známé indikátory používané při výzkumu půdy lze měřit různými kalorimetrickými metodami jako je např. diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG), což jsou metody teplotního skenování používané pro odhad určitých vlastností půdního materiálu. Pomocí kalorimetrie lze zjistit aktivitu mikrobiálního života v půdě, což je zásadní parametr pro správné fungování půdy, tedy pro její zdraví. Mikroorganismy začnou uvolňovat určité množství tepla, na základě jejich metabolismu, což se dá podpořit díky přidání určitých živin. Můžeme tedy říci, že díky kalorimetrii se dá zjistit přítomnost mikroorganismů v půdě.
|
|
|
Charakterizace mechanických vlastností semi-IPN hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu)
Přibyl, Jiří ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mechanických vlastností semi-IPN hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu). Připravené poly(vinylalkohol) hydrogely byly modifikovány přídavkem alginátu sodného, dextranu, DEAE-dextranu, chitosanu a poly(ethylenglykol). Následně byly mechanické vlastnosti připravených hydrogelů studovány za využití oscilačních amplitudových reologických test, dynamické mechanické analýzy, bobtnacích experimentů a sušících charakteristik. Mikrokalorimetrie byla využita pro posouzení interakcí mezi poly(vinylalkoholem) a biopolymery a v neposlední řadě byla morfologie připravených hydrogelů vizualizována za pomocí kryo-SEM. Hlavní předpoklad pro semi-IPN hydrogely je fakt, že dochází k minimálnímu ovlivnění mechanických vlastností, ale vede k modifikaci vazebných míst obsažených ve struktuře hydrogelu, což má velký potenciál při transportních vlastnostech. Z experimentálních výsledků byly stanoveny vlivy jednotlivých biopolymerů na mechanické vlastnosti. Ze získaných výsledků bylo patrné, že přídavky biopolymerů nemají významný vliv na mechanické vlastnosti poly(vinylakoholových) hydrogelů, avšak v případě bobtnacích experimentů dochází k významnému vlivu počtu cyklů mražení/tání, iontové síly prostředí a použitého biopolymeru
|
|
|
Studium chování mikroorganismů pomocí mikrokalorimetrie
Piletskaya, Maryia ; Sedláček, Petr (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem chování mikroorganismů pomocí mikrokalorimetrie. Teoretická část práce se zabývá především charakterizací mikroorganismu Rhodospirillum rubrum, zvoleného pro experimentální práci a aplikací mikrokalorimetrie v mikrobiologii. Druhým cílem byl screening růstu bakteriálního kmene R. rubrum za využití různých substrátů, následovaný výběrem nejvhodnějšího substrátu na základě experimentálních výsledků a optimalizace jeho koncentrace a aerace média pro daný mikroorganismus pomocí mikrokalorimetrie. Jako vhodné substráty byly použity hexanoát, malát, acetát a fruktóza. Dalším cílem bylo zpracování dat a diskuze výhod a nevýhod výběru substrátu a aerace média s ohledem na růst bakteriálního kmene. Bylo zjištěno, že nejlepším substrátem pro růst je hexanoát, po čemž následovala optimalizace koncentrace a aerace média. Výsledky mikrokalorimetrického měření byly potvrzeny spektrofotometrickým studováním růstové křivky zkoumané bakterie. Taky byl studován vliv osmotického tlaku na bakterie a závislost jejich přežití na obsahu polyhydroxyalkanoátů (PHA) v buňce. Množství PHA v biomase bylo stanoveno chromatograficky.
|
|
|
Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů
Bola, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.
|
|
|
Biokompatibilní amfifilní látky v interakcích s polymery
Burdíková, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s amfifilními molekulami s vysokou biokompatibilitou. Metodou fluorescenční sondy byly zkoumány interakce mezi kationtovým lipidem 1,2-dipalmitoyl-3-trimetylamonium-propan (DPTAP), mezi směsí tohoto kationtového lipidu se zwiterionickým fosfolipidem, 1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfocholinem (DPPC), a hyaluronanem, a to jak nativním, tak i s hydrofobně modifiko¬vaným. Bylo zjištěno, že u směsi DPPC a DPTAP dochází k tvorbě agregátů nezávisle na poměru lipidů ve směsi, a že s hyaluonanem interagují jak agregáty vzniklé z DPTAP, tak ze směsi DPPC a DPTAP při specifickém poměru koncentrací DPTAP a hyaluronanu. Dále byly studovány fyzikální vlastnosti membrán při různém poměru DPPC a DPTAP ve směsi a vliv cholesterolu na některé z těchto vlastností. V neposlední řadě byly studovány také systémy neionogenní tenzid-DPPC, konkrétně velikost vznikajících agregátů, termodynamika solubilizace a interakce s nativním hyaluronanem.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemických metod pro studium interakce huminových látek s rostlinnými kutikulami
Rampáčková, Eliška ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilková, Marcela (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakce (respektive vaznosti či adsorpce) rostlinných kutikul s lignohumátem draselným, coby kapalným zemědělským přípravkem využívaným v oblasti foliárního hnojení, které patří k nejpoužívanějším agronomickým aplikacím vůbec. Studovanými materiály se stala rostlinná kutikula, která tvoří nejsvrchnější část rostliny a lignohumát draselný (komerčně Lignohumát) hojně využívaného díky svým vlastnostem umožňujícím zvyšovat kvalitu, růst a výnosnost plodin. Náplní předložené bakalářské práce bylo zpracovat rešerši na téma vaznosti sloučenin na rostlinné kutikuly, využitelné metody pro tuto oblast výzkumu a využití termických metod (přesně isotermální mikrokalorimetrie a termogravimetrie). Dalším krokem bylo využití této instrumentace, coby fyzikálně-chemických metod pro posouzení schopnosti vaznosti Lignohumátu na rostlinné kutikuly.
|
host ::
RSS.